|
Plenková dermatitida - vyrážka pod plenami
 |
MUDr. S. Polášková
dětský dermatolog, Praha
Své dotazy na kůži můžete posílat do redakce. |
Kůže pod plenkami je velmi citlivou
oblastí, která je vystavena řadě nepříznivých
vlivů, a tak se vyrážky pod plenami
stávají nejčastějším kožním problémem
kojeneckého věku. Mohou mít celou
řadu příčin od prostých opruzenin přes
bakteriální nebo kvasinkovou infekci až
k závažným nádorovým onemocněním
(tyto jsou naštěstí extrémně vzácné).
Nejčastějším onemocněním plenkové oblasti je tzv.
plenková dermatitida (dermatitida = zánět kůže). Je
vyvolána vlhkem, zvýšeným třením kůže proti plenám
a špatným dýcháním kůže (okluzí), která je neprodyšně plenami
uzavřena.To vše narušuje celistvost kůže, především
povrchní vrstvy pokožky, a tím i bariérovou ochrannou funkci
kůže. Nepříznivě působí i další faktory: přesušení kůže při
častém mytí detergentními mýdly, dráždivý vliv amoniaku
z moče, zvýšení pH moče, působení enzymů ze stolice,
popřípadě druhotná kvasinková infekce nebo přemnožení
bakterií. Jak plenková dermatitida vypadá? Kůže je lesklá,
zarudlá, může připomínat popáleninu, ale mohou být přítomny
i červené pupínky, otok a šupinky. Když se kůže začne
zlepšovat, připomíná pergamenový papír. Průběh je často
kolísavý se zhoršováním a zlepšováním. Příznaky jsou na
místech největšího kontaktu kůže s plenami-na konvexitách-
na hýždích, vnitřních plochách stehen, na stydké kosti
a na šourku nebo u dívek na zevních genitáliích. Kontrastem
je světlá zdravá kůže v záhybech. Variantou této vyrážky je
zarudnutí v okraji plen (na břiše a na stehnech) - vliv vlhka
a plastického okraje plen.
Vlivem tepla, tření a vlhka dojde pod plenami snadno
k přemnožení kvasinek a ke změně klinického obrazu
prosté plenkové dermatitidy. Celé plochy kůže jsou zarudlé,
v okrajích ploch jsou pupínky a puchýřky, které se snadno
strhávají. Postižení je někdy rozsáhlé, včetně celých genitálií.
Děti s kvasinkovou infekcí byly často léčeny širokospektrými
antibioky, které vytvářejí příznivé podmínky pro růst
kvasinek, zdrojem infekce mohou být i prsní bradavky kojících
matek.
Běžné bývá opruzení pod plenami. Je v místech třecích
ploch kůže - v záhybech v tříslech a pod hýžděmi. Je častější
u obézních dětí a v horkém počasí. Kůže je zarudlá
a vlhká.
U dětí s atopickým ekzémem bývá kůže pod plenami
kupodivu nepostižená. Existují ale také výjimky, kdy atopické
děti mají nejen ekzém na obličeji a končetinách, ale též
úporný a recidivující ekzém pod plenami. Je silně svědivý se
sklonem k mokvání a hnisání.
V horkém počasí se díky zapaření v plenách nebo při
použití silného nánosu ochranné masti objevují potničky -
drobné puchýřky nebo neštovičky, někdy se zarudlým
lemem v okraji.
Pod plenami se mohou vyskytovat ještě další onemocnění,
jejichž popis přesahuje rámec tohoto sdělení.
Proto je třeba věnovat plenkové oblasti zvýšenou pozornost,
a to již od novorozeneckého věku, a předcházet tak
vývoji pro dítě nepříjemného onemocnění. Velký pokrok přineslo
používání jednorázových plen. Počáteční skepse dermatologů
a pediatrů byla vystřídána překvapivým zjištěním,
že vysoce absorpční pleny přinášejí nejen pohodlí matkám,
ale i komfort dětem a co více - pokožku nedráždí více než
pleny látkové a udržováním kůže v suchu dokonce dokáží
některé kožní projevy zlepšit. Je však třeba dodržovat určité
zásady:
častá výměna plen: novorozenec močí asi 20x za 24
hodin, v 1 roce se dítě počůrá asi 7x. Proto je nutná výměna
plen alespoň 7x denně, u novorozenců ještě častěji.
dobrá kvalita plen: jednorázové pleny obsahují materiál,
který umožňuje absorpci moči a po počůrání je kůže jen
velmi krátce vlhká. Pleny by měly být označeny nálepkou,
že neobsahují chlór, který má na kůži dráždivý vliv. Měly
by být přiměřeně velké, aby v nich dítě nebylo utaženo.
prevence infekce: očištění kůže od zbytků stolice nejlépe
čistícími ubrousky a mléky, které jsou schopny odstranit
i tukové složky stolice. Nevhodné je používání detergentních
mýdel.
ošetření kůže: při výměně plen používat krém určený pod
pleny, který má bariérové vlastnosti a zvyšuje obranyschopnost
kůže. Obvykle
obsahuje zinkovou
pastu
nebo jiné složky
se stejným
ochranným účinkem.
Jeho účinek
nebude
vyšší, pokud
naneseme velké
množství krému,
naopak hrozí
zapaření. Pozor
na zásypy! Při
přímém pudrování
je velké
n e b e z p e č í
vdechnutí částic
pudru, proto
pudr sypeme
zásadně na vlastní
ruku a pak jemně naneseme na kůži dítěte. Pudr nikdy
neaplikujeme na mokvavou nebo olejem ošetřenou
kůži.
Délka nošení plen se oproti minulosti prodloužila, děti
se již netrápí vysedáváním na nočníku, čekáme, až k hygieně
psychicky samy dozrají. Dostupná je i řada prostředků,
aby je netrápila ani opruzená kůže.
 |
 |
Dotazy:
- Dítě má na chodidle pod prsty tvrdou kůži, která ho
při došlapu bolí. Mohlo by se jednat o otlak?
O otlak by se jednat mohlo, ale častější bývají u dětí v této
oblasti bradavice, které vypadají jako okrsky tvrdé kůže a na
ploskách bolí. Jsou virového původu a roznášejí se hlavně
v bazénech a tělocvičnách. Je lépe poradit se s lékařem.
- Jak mám ošetřovat obličej dítěte v zimě?
Kůže obličeje je náchylná na povětrnostní vlivy. V zimě se
vlivem mrazu a větru snadno přesuší, zčervená, někdy až
popraská. Před odchodem ven je na ní zapotřebí vytvořit
ochranný film. K tomu jsou určeny krémy do nepříznivého
počasí. Při použití hydratačních krémů s vysokým obsahem
vody riskujete omrzliny.
- Jak často mám koupat novorozence?
Názory na četnost koupání novorozenců se různí. V současné
době dermatologové doporučují omezit koupání na 1x ,
maximálně 2x týdně, aby se kůže zbytečně nepřesušovala.
Objevil se dokonce názor, že časté koupání oslabuje přirozenou
imunitu.
|