Poruchy průchodnosti nosu u novorozenců, jejich příčiny a léčba

Změny průchodnosti nosu nejsou u novorozenců vzácné. Jejich příčiny jsou ale poněkud jiné než u starších kojenců a dospělých a také nosní obstrukce nejmenších dětí se díky anatomické i funkční odlišnosti liší od příznaků pacientů vyšších věkových skupin.

Jaké jsou tedy zvláštnosti tvaru a funkce dýchacího systému novorozenců?

Novorozenci na rozdíl od starších kojenců dýchají přednostně nosem a jen někteří dokáží v případě nutnosti dýchat otevřenými ústy. Hlavním důvodem proto je relativně velký jazyk novorozence, který je ve stálém kontaktu s patrem a uzavírá orofarynx, tj. ústní dutinu od dýchacích cest. Hrtan je uložen ve srovnání se staršími dětmi vysoko a hrtanová příklopka (epiglotis) je blíže k patru. Toto anatomické uspořádání je pro novorozence výhodné, umožňuje mu totiž dýchat a pít současně. Dýchání ústy je však ze stejných důvodů obtížnější.
I když dítě dýchá ústy, měření ukázala, že část proudu vzduchu prochází i v tomto případě zárověň nosem. Proudění vzduchu z vnějšku nosem do hrtanu a průdušnice a průduškami do plicních sklípků představuje pro člověka určitý odpor a dýchací svaly jej musí při každém dechu překonávat, i když si to za normálních podmínek neuvědomujeme. Stačí ale, abychom si stiskli jednu nosní dírku a okamžitě poznáme, jak obtížná a nepříjemná je při dýchání každá překážka.
Pro novorozence je ale situace obtížnější. Odpor samotného nosu představuje u novorozence 40 % (skoro polovinu) z celkového odporu dýchacích cest. Při otoku a překrvení nosní sliznice se odpor výrazně zvyšuje.
Novorozenci mají ve srovnání s většími dětmi a dospělými rychlejší dechovou frekvenci, dýchají mezi 40 - 60 dechy za minutu (dospělí 16 - 20 dechů za minutu) a mají slabší dechové svaly, mezižeberní a bránici.
Při obtížích s dýcháním jsou nuceni někdy dýchat i frekvencí okolo 100 dechů za minutu.
Jejich hrudník je méně pevný a při zvýšeném dechovém úsilí, které nastává právě při zvýšení odporu při dýchání ucpaným nosem neposkytuje dostatečnou oporu a dechový objem může klesat. Pokud je porucha skutečně závažná, brzy se to projeví poklesem napětí kyslíku a vzestupem napětí kysličníku uhličitého v krvi se všemi důsledky tohoto stavu.
Zrychlené a obtížné dýchání energeticky vyčerpává a na jeho zajištění spotřebovává dítě energii, která chybí jinde. Usilovné dýchání je na dítěti nápadné a je to jeden z nejzávažnějších varovných příznaků, které neonatologové řeší ve své každodenní praxi. Jedním z typických příznaků je tzv. alární souhyb, rozšiřování nosního chřípí při každém nádechu.
Ještě závažnější je situace u předčasně narozených dětí. Obtíže při dýchání jsou z důvodů nezralosti při přechodu z nitroděložního prostředí na samostatné dýchání zvláště časté a závažné.

Jaké jsou nejčastější příčiny obstrukce nosní dutiny u novorozenců a malých kojenců?