|
Délka kojení má vliv na inteligenci
Tři nové výzkumy přinesly překvapivé poznatky o dlouhodobých
účincích sání mateřského mléka
O tom, že mateřské mléko je nenahraditelné, se už dnes
naštěstí dobře ví. Chrání novorozence před nemocemi,
buduje vztah mezi matkou a dítětem. Ale poskytuje kojení
výhody ještě i poté, co je přerušeno? Stále více vědeckých
výzkumů dokazuje, že jeho vliv na zdraví dítěte přetrvává
mnohem déle než po dobu kojení. Jeden z posledních
výzkumů potvrzuje: Čím déle jsou děti kojeny, tím jsou
chytřejší. Další dva výzkumy pak přinesly překvapivé
poznatky i co se týče vlivu kojení na rozvoj poznávacích
schopností dítěte a na riziko ischemických chorob srdečních.
Kojení a IQ
Dánští vědci nedávno provedli rozsáhlý průzkum na třech
tisících Dánů narozených v letech 1959 až 1961. Zkoumané
osoby obojího pohlaví podstoupilo IQ testy - a ukázalo se,
že kojení trvající po dobu devíti měsíců přineslo dětem
dlouhotrvající intelektuální výhodu. Dobrovolníci byli rozděleni
do pěti kategorií podle délky kojení (na základě
údajů matek) a inteligence byla měřena dvěma rozdílnými
testy. V úvahu byly brány ještě další faktory, které potenciálně
mohly výslednou inteligenci ovlivňovat (sociální status
rodičů, hmotnostní přírůstky matky v těhotenství, kouření
v prvním trimestru gravidity, porodní hmotnost a délka,
komplikace v graviditě a další).
Studie, jejíž výsledky byly publikovány v časopise Journal of
American Medical Association, ukázala, že delší doba kojení
koreluje s vyšší hodnotou IQ. Ti, kteří sáli mléko z prsu
své matky méně než měsíc, dosáhli v IQ testech průměrně
jen 99,4 bodu. S rostoucí dobou kojení však progresivně
rostl i průměrný inteligenční kvocient zkoumaných dobrovolníků.
Nejlépe dopadli lidé, kteří si jako miminka užili
kojení po dobu sedmi až devíti měsíců - dosáhli v testech
průměrně 106 bodů.
Ve skupině kojené déle než devět měsíců pak průměrné IQ
bylo 104 bodů. (Skóre více než 100 bodů dosahuje více než
polovina obyvatelstva. IQ nad 110 pak má už jen čtvrtina
populace).
Tyto výsledky podle doktorky Anny Mydlilové z Laktační
ligy ve Fakultní Thomayerovy nemocnice v Krči korespondují
s předchozími výzkumy. Vědci z Nového Zélandu například
sledovali tisíc dětí až do osmnácti let věku a pak posuzovali
jejich IQ, schopnosti ve čtení a v matematice.
I v tomto výzkumu platil vztah - čím delší kojení, tím lepší
výsledky. I ve Spojených státech proběhl výzkum, který
zkoumal rozdíly v duševním a motorickém vývoji mezi kojenými
a uměle živenými dětmi. 855 dětí ze srovnatelných
amerických rodin do svých pěti let opakovaně absolvovalo
IQ testy a ve třetí třídě vědci srovnali jejich výsledky v angličtině
a matematice. A opět: čím delší kojení, tím vyšší
duševní skóre v IQ testech, o něco lepší byly u kojených dětí
i známky z angličtiny a matematiky. O pozitivním vlivu
kojení na inteligenci tedy nemůže být pochyb.
Kojení a učení
Způsob výživy, jak zjistili vědci, ovlivňuje i chemické složení
dětského mozku. A mateřské mléko je i podle dalšího
výzkumu výživou nejdokonalejší. Ve Skandinávii zkoumali
vědci vliv kojení a rozvojem poznávacích schopností u dětí
ve věku třináct měsíců a pět let. V časopise Archives of Disease
in Childhood pak nedávno informovali o výsledcích
tohoto výzkumu. Do studie bylo zařazeno téměř 400 dětí.
Skupina byla rozdělena na dvě části. V první byly děti kojené
méně než tři měsíce, v druhé děti kojené pět měsíců
a déle. Výsledky ukázaly, že děti ze druhé skupiny měly při
vyšetření znatelně lepší výsledky v testech kognitivních
funkcí. Samo kojení - jako těsný vztah matky s dítětem signalizuje
i větší péči, kterou matka věnuje svému dítěti
a jeho učení, ale rozdíly u kojených a uměle živených
dětech trvaly i poté, co vědci vzali v úvahu další faktory,
které vývoj dítěte ovlivňují, jako věk, inteligence a vzdělání
matky a kouření matky v těhotenství. Studie neprokázala
souvislost délky kojení s tempem motorického vývoje dětí,
ale souvislost mezi délkou kojení a rozvojem poznávacích
funkcí dítěte je podle autorů průkazná. Příčinou rozdílu
v rozvoji poznávacích schopností by podle vědců mohla být
přítomnost některých látek, obsažených pouze v mateřském
mléce, nikoli v umělé výživě. Těmi jsou (kromě obranných
látek) například některé esenciální mastné kyseliny
a růstové faktory.
Kojení a cévy
Výživa v rané etapě života dítěte má podle některých vědců
dlouhodobý “programovací” vliv i na fyziologii a metabolismus.
A to i na výskyt ischemické choroby srdeční. Přestože
kojení bylo dosud obecně spojováno se snížením kardiovaskulárního
rizika (například již v roce 1968 nalezli vědci,
kteří studovali koronární tepny mladých lidí, kteří zemřeli
náhle v důsledku dopravní nehody, koronární abnormality
u dětí uměle živených, v roce 1995 se zase při průzkumu
mezi nekojenými adolescenty vyskytovala vyšší hladina cholesterolu),
v jedné z nejnovějších studií se však naopak překvapivě
prokázal vyšší výskyt ischemické choroby srdeční
u šedesátiletých a sedmdesátiletých mužů, kteří byli kojeni
ještě v jednom roce věku.
Studie, zveřejněná nedávno v British Medical Journal se
zabývala vztahem mezi délkou kojení a poruchami cévního
zásobení v pozdějším věku. Vědci měřili ultrazvukem roztažitelnost
cév, která je měřítkem tuhosti cévní stěny, u 331
osob obojího pohlaví ve věkovém rozmezí 20-28 let -
a výsledky je překvapily. Ve zkoumaném souboru s délkou
kojení klesala pružnost arterií. Jen ti, které jejich matky
kojily méně než čtyři měsíce, se nelišili v měřených parametrech
oproti těm, kteří byli živeni výlučně umělou výživou.
Autoři studie docházejí k závěru, že kojení delší než
čtyři měsíce má určitou souvislost s poruchou funkce arterií
v dospělém věku. Zdůrazňují však, že toto zjištění by nemělo
mít za následek změny v doporučování kojení novorozenců,
protože kojení má tolik jiných pozitivních . Tato ojedinělá
studie, která navíc nebrala v úvahu mnohé další faktory
těchto cévních onemocnění, nemůže přesvědčení
matek o správnosti kojení zviklat. Vztah optimální délky
kojení ke stavu těla v kardiovaskulární oblasti bude jistě
předmětem dalších studií.
Zdroj: Pavel Kostiuk: Vliv délky kojení na arteriální funkci
v dospělosti; Výživa kojence jako faktor vývoje kognitivních
funkcí: vliv délky kojení, www.medicina.cz
Cenné mateřské mléko:
Světová zdravotnická organizace doporučuje ženám kojit
plně šest měsíců a v kojení s postupně zaváděným
příkrmem pokračovat do 2 roků a déle. Podle mnoha
dosavadních epidemiologických studií již výlučné kojení
nejméně první čtyři měsíce života znamená:
PRO DÍTĚ
- ochranu před střevními, respiračními chorobami a infekcemi
středního ucha (o 50 %)
- nižší riziko syndromu náhlého úmrtí u dětí v 1. roce
života
- nižší výskyt cukrovky v pozdějším věku
- menší riziko alergií, cévních onemocnění, onemocnění
astmatem
- nižší riziko obezity v pozdějším věku (podle jedné studie
ještě ve věku 14 let o 22 % )
PRO MATKU
- snížení rizika onemocnění rakovinou prsu, vaječníků
a hrdla děložního (po 40. roce o 25 %)
- chrání před osteoporózou
- snižuje potřebu inzulinu u diabetiček
Jak jsou na tom české děti:
Jen tři až pět procent žen není schopno své děti z různých
důvodů kojit.
V roce 2001 při propuštění z českých porodnic plně kojilo
90,9 procent žen (to je o 7,3 procent více než v roce 1993)
Každá druhá žena, kojí své dítě ještě po půl roce - studie
ze 6 porodnic v ČR (v roce 1991 kojilo své šestiměsíční dítě
jen 11 procent žen)
MaMiTa 2/2002 |
